Zapálení auta je snadná a účinná sabotážní metoda. V našem boji mohou hořet auta fízlů, nácků, soudců, buržoustů. Zkrátka každého, kdo se aktivně podílí na represích, vykořisťování nebo destrukci planetárních ekosystémů. Na terénu třídního boje je nespočet aut, které je dobré vidět v plamenech. Tento text obsahuje několik rad, jak je snadno a bezpečně zapálit.
Před popisem jak na to, je dobré si ujasnit, že některé postupy jsou pro zapalování aut nepoužitelné nebo dost problematické. Především lidi bez zkušeností mají tendenci takové metody považovat za vhodné. Vylučme tedy nejdříve metody nevhodné a pak popišme jednu z těch použitelných.
Pokud uvažujeme o zapálení zaparkovaného auta v době klidu (např. ráno před domem soudce), pak není dobré to dělat pomocí zápalné láhve (tzv. molotov). Molotov sice může dát pocit bezpečí, protože umožňuje útočit z větší vzdálenosti aniž by člověk musel přijít až k autu. Tento pocit bezpečí ale není uplně oprávněný. Molotov při dopadu dělá takový hluk, že okamžitě upozorní nepřátele na to, že sabotáž probíhá. Člověk tím ztrácí drahocený čas na bezpečný ústup. Navíc vrhnout molotov přesně na určený bod není tak snadné jak to vypadá. V případě auta je to v podstatě jen nádrž nebo kola od kterých pak po rozhoření chytne to, co je pod kapotou (případně opět nádrž s palivem.). Trefit auto molotovem na jiných místech s velkou pravděpodobností nezpůsobí výrazné škody. Zplanutí auta je tím téměř vyloučené.
Samozřejmě jiná situace je riot, kde se pohybujeme ve větším davu a není možné akci provádět nepozorovaně kvůli přítomnosti ozbrojených složek (policie, armáda). Při riotu je pochopitelně molotov více použitelný. I zde ale platí, že zapálit molotovem auto je velmi těžké.
Další chybou je pokud člověk chce nalít na kapotu auta hořlavou kapalinu a tu zapálit. Pravděpodobný dopad bude pouhé poškození autolaku. Hořlavé části auta jsou totiž převážně pod plechovou kapotou. Když na kapotě hoří kapalina, největší žár je nad plamenem nikoliv pod ním. Šance, že začne hořet to, co je pod plechem je hodně malá.
Někdo zase může uvažovat o rozbití skla a zapálení sedaček. Ty jsou sice po polití hořlavou kapalinou vysoce hořlavé, ale jen za předpokladu, že se dovnitř dostane dost vzduchu. Jak asi každý ví, oheň potřebuje vzduch, jinak dojde k “udušení” plamene. Jak tato metoda může dopadnout si můžeš přečíst třeba TADY. Další problém je hluk způsobený při rozbíjení okna. V tomto případě může být ještě větší než rána při rozbytí molotovu.
Z výše popsaného vyplývá následující. Zatím co zákony, které tvoří zakonodárná moc státu, je potřeba v třídním boji překračovat a pohrdat jimi, tak některé fyzikální zákony je potřeba studovat a zohledňovat.
A teď tedy k otázce jak správně auto zapálit. Potřebovat budeš petlahev (1,5l) naplněnou z poloviny benzínem a z poloviny motorovým olejem. Benzín zajistí rychlou vznětlivost. Motorový olej prodlužuje hoření a umožní aby kapalina více přilnula k povrchu. Dále potřebuješ gumové rukavice, malý igelitový pytlík nebo nádobu, kus hadru, zapalovač (ten co se používá na plynový sporák) a trochu petroleje. Samořejmostí je pak maskování obličeje a použití oblečení, které běžně nenosíš. Po akci se ho rozhodně zbav. Na akci je také vhodné aby ti někdo kryl záda a hlídkoval. Hlídka dodá pocit bezpečí a energii pro akci. Akci tohoto druhu ale zvládne i jedna osoba. Větší afinita tedy může zvažovat rozdělení pro více akcí v jeden na čas na více místech.
Při plánování a provádění akce mysli na to, že na místě nesmí zůstat otisky, pachové stopy a stopy DNA. Úspěšná akce všechny důkazy spálí, ale může se stát, že tam zůstanou nedopalky láhve či hadru. Příprava materiálu tedy musí probíhat v rukavicích a to včetně manipulace z hadrem.
Hadr zmuchlej nebo poskládej aby bylo možné s ním lépe házet na určené místo. Spodní polovinu polej petrolejem. Pak hadr vlož do pytlíku nebo nádoby. Vlož si to do kapsy nebo někam připni, ať hadr můžeš snadno jednou rukou vytáhnout. Pytlík nebo nádoba zajistí aby se tvé pachové stopy nedostaly ze tvé kapsy nebo oblečení na hadr.
Přistup k přednímu kolu auta u řidiče a přikrč se. Auto tě tak bude častečně krýt. Pak nalej kapalinu z petláhve na kolo. Měla by se částečně dostat i za něj. Kolem mokrého kola ti vznikne louže. Do ní polož víčko a láhev se zbytkem kapaliny. Udělej krok či dva vzad. Zapal hadr a hoď ho do kapaliny u kola. Kapalina vzplane. Během chvíle shoří petlahev s víčkem. Brzy chytne kolo a od něj se dostanou plameny pod kapotu. Plameny projdou dírou kolem tlumiče. Pokud akci provedeš šikovně, pak si nepřítel plamenů všimne až v době, kdy už dávno budeš pryč na bezpečném místě.
Bezpečné místo a únikovou cestu si určuj(te) s přestihem a snaž(te) se plánovat akci bez použití auta. Při mapování terénu každý jistě brzy zjistí, že mnoho terčů stává nedaleko lesíků či parků, kde se po akci kdokoliv může snadno shovat. Nedaleký les je vhodný terén pro taktiku “zaútoč a zmiz”. Málo který fízl nebo buržoust ve tmě do lesa poběží, když ani neví, zda ten za kým běží není ozbrojený. Pokud ale přecejen poběží, neváhej(te) se bránit. Je lepší sejmout bastarda než jít sedět.
Hodně štestí a nenech(te) se chytit!